Oslo
Historie
Název Oslo je vlastně složené ze dvou norských slov. Slovo „Os“, ve staroseverštině spíše „Es“, znamená Bůh. „Lo“ pochází od severského slova Lunt a znamená háj. Oslo je tedy vlastně „Boží háj“, tedy místo, kde byli pravděpodobně kdysi uctíváni bohové.
První historické zprávy o osídlení této krajiny jsou z roku 500 n.l. Archeologické nálezy ale vypovídají o mnohem starším osídlení, a to asi již před sedmi tisíci lety. Tehdejší obyvatelé se věnovali hlavně lovu zvěře a rybolovu. Díky své výhodné poloze v Oslofjordu bylo toto místo důležitým centrem také v dobách Vikingů a později zde bylo vybudováno jedno z největších a nejznámějších tržišť na severu Evropy. Hlavní město Oslo můžete blíže poznat, vyberete-li si některý poznávací zájezd do Norska. Samotné město Oslo bylo založeno králem Haraldem III. Hardradou kolem roku 1050. Patronem města se stal sv. Hallvard, mnich, který zemřel, když se snažil ochránit těhotnou ženu obviněnou z krádeže. Ostatky sv. Hallvarda byly nejprve uloženy v chrámu sv. Marie, který dal vybudovat král Hardrade. Když se později, za vlády Olafa Kyrreho, stalo Oslo biskupským sídlem, byly Hallvardovy ostatky přeneseny do chrámu zasvěceného právě jemu Ve 13. století žilo v Oslo již 3000 lidí a bylo tak jedním z největších měst na severu. Město si velmi oblíbil další král, Haakon V., který zde nechal postavit královskou rezidenci. Roku 1300 sem z města Bergen dokonce nechal přenést královské sídlo a učinil z Oslo hlavní město. Na obranu města nechal Haakon postavit pevnost Akershus. V této době zažívalo město svoji zlatou éru. Rozvíjel se obchod, vzkvétala řemesla, bylo vybudováno mnoho nových honosných budov. Tento rozkvět však ukončila epidemie cholery, která Oslo zachvátila roku 1349 a následně také založení Kalmarské unie (spojení s Dánskem) roku 1397. Za dánské nadvlády město upadlo a ztratilo na významu. Politická moc se přesunula do Stockholmu a později do Kodaně. Jeho pozici také oslabovala konkurence německých hanzovních měst. Zkáza byla dokonána v roce 1624, kdy Oslo zachvátil obrovský požár, který ho do základů zničil Nový rozkvět města nastal až v 17. století s vládou dánského krále Kristiána (Christiana) IV., který rozhodl o nové výstavbě města a nechal také obnovit pevnost Akershus. Nově vybudované město bylo pojmenováno na královu počest Christiania a toto jméno mu zůstalo až do roku 1877, kdy bylo přejmenováno na Kristianii. Město Christiania se stalo rejdařským a obchodním střediskem, které propojovalo severní Evropu s kontinentem. V roce 1814, kdy došlo k odpojení Dánska a vytvoření unie se Švédskem, jeho význam opět vzrostl. Byl mu vrácen statut hlavního a rezidenčního města a nastalo období rychlého rozvoje. Skutečným hlavním městem se však stalo až roku 1905, po zrušení unie se Švédy. Roku 1924 získalo město zpět svůj původní název Oslo.
Dnešní Oslo má i s předměstími 700.000 obyvatel. Rozkládá se na ploše 453 km2, z toho je však zastavěno jen asi 90 km2. Přesto patří se svojí rozlohou mezi největší města Evropy. Sídlí zde protestantské i katolické biskupství, mnoho škol a universit, správní orgány, vláda a král. Ve městě se rozvinul strojírenský průmysl, ale také elektrotechnický, potravinářský, chemický a dřevařský. V místním přístavu kotví zámořské obchodní lodě. Z Osla jezdí trajekty do Dánska i do Německa.
Poznávací zájezdy do Norska pořádá hodně cestovních kanceláří, stačí si jen vybrat.
