Fjordy
Norské fjordy jsou turistickým pojmem a snad nejznámější atrakcí Norska. Jsou symbolem své země. Spojují v sobě zvláštní krásu přímořské krajiny i typické pobřeží s mnoha mořskými zálivy. Slovo fjord souvisí s norskou formou slovesa "jeti" a je důkazem velmi rané potřeby překonávat vodní plochy, které se hluboko zařezávají do pevniny. Už v dávných dobách se jich začalo používat i jako dopravních cest spojujících řídce rozmístěné osady na jejich březích. Pobřežní linie Norska je dlouhá 2.650 km, ale díky fjordům její prodloužení dosahuje délky až 21.000 km, což se rovná půlce délky rovníku. K nejznámějším fjordům patří např. Vestfjord, který patří k nejdelším a dosahuje se svým prodloužením délky 255km. Druhým nejdelším je Sognefjord, který měří 220km a je zároveň nejhlubším fjordem – dosahuje hloubky 1.244 metrů. Třetím nejdelším fjordem je Hardangerfjord, který je hluboký 800 m a dalším je Trondheimfjord, který zasahuje do pevniny v délce 180 km.
Vznik fjordů
U fjordů je zajímavá jejich geneze – původ. Počátek vzniku fjordů bychom museli hledat na počátku čtvrtohor, tedy před mnoha miliony let. Tenkrát byly Skandy, jedny z nejstarších evropských hor, mnohem vyšší než jsou dnes a na jejich svazích hloubily svá údolí dravé horské řeky a potoky. Potom přišla první vlna ochlazení, která byla příznakem začátku doby ledové a s ní spojených drastických změn v celé severní části světa. Na vrcholech hor se začaly vytvářet první ledovce, které spouštěly své splazy do údolí horských řek. Ledovcové splazy se postupně rozšiřovaly až nakonec zabraly veškeré říční údolí. Tím profil, který vytvořily řeky do písmene V, přemodelovaly do tvaru písmene U. V té době sněhové srážky, které jsou zdrojem ledovců, přicházely v hojném množství. Když první doba ledová vrcholila, tak celá Skandinávie zmizela pod ledovcovým krunýřem o tloušťce až 3 km. Ten se pak po staletí a tisíciletí posouval na jih a zastavil se až o české pohraniční hory. Přesto jeho okraje zasáhly i severní Moravu a frýdlantsko. Když konečně došlo k mírnému oteplení, ledovec se začal stahovat zpět na sever. Pak přišly další vlny ochlazení, které nebyly stejně intenzivní jako vlna první. Přesto však území Skandinávie zůstalo pod tlustou vrstvou ledu, který údolí prohluboval a rozšiřoval. Voda, která se odpařovala z oceánu, pokryla v podobě sněhu celou severní Evropu a stejně tak i všechny severní oblasti kontinentů. Proměnila se tak v obrovskou hmotu kontinentálního ledovce. Část vod oceánu se poté přemístila na kontinenty a tím byl porušen odvěký koloběh vody. Důsledky byly zjevné. Poklesla hladina světového oceánu, odhalily se kontinentální šelfy a některé kontinenty se rozšířily a dokonce spojily s ostatními ostrovy. Obrovská hmota ledovce zatížila severní okraje kontinentů a ty se postupně začaly nořit do zemského pláště. Západní pobřeží Norska pokleslo, dle některých údajů až o 1.000 m. V dobách meziledových, ale hlavně v době poledové, kdy teploty rychle stoupaly, ledovce začaly rychle tát a voda se vracela do oceánu. Hladina moří začala stoupat. Výsledkem byl vzestup moří o více než 100 m. Široká, hluboká ledovcová údolí poklesla o více než 1.000 m, zaplavila je voda a tak vlastně vznikly dnešní fjordy. Tento výklad vzniku fjordů je všeobecně přijímaná teorie, ale i ona má své nedostatky. Po roztátí ledovce, kdy se hory zbavily velkého břemene, by se například opět měly zvednout. Od posledního kontinentálního zalednění, které zde skončilo zhruba před 800.000 lety se Scandy zvedly ve své centrální části o pouhých 250 m, nikoliv o 1.000 m. Zdvih kontinentů, jak se zdá, je tedy mnohem pomalejší a nevyrovnaný. Okraj Skandinávie se nezvedá skoro vůbec. Vypadá to, jako by se Skandy spíše vyklenovaly, než vynořovaly.
Geiranger – nejkrásnější fjord Norska
Norské fjordy jsou v Evropě jedinečné, jak se můžete přesvědčit, vyberete-li si některý poznávací zájezd do Norska. Geiranger je dlouhý 16 km a 300 m hluboký. Hory kolem něj dosahují výšky 1.400 až 1.600 m.n.m. V Geirangeru se nabízejí nejrůznější okružní plavby po fjordu, na které se vyplouvá několikrát denně. Po vyplutí z přístavu zaujme po pravé straně nejprve tzv. „Orlí cesta“, nebo také „Orlí peruť“. Je to silnice vinoucí se vzhůru až do výšky 625 metrů. Je dlouhá šest kilometrů a má 11 zatáček, z nichž nejvýše položená se nazývá „Orlí zatáčka. Tato silnice je po celý rok jediným spojením Geirangeru po suchu. Po levé straně je ve skalní stěně výrazný skalní výstupe, kterému se říká „Kněžský výstupek“ nebo „Kazatelna“. Poté se na pravé straně objeví překrásný vodopád, který se nazývá „Sedm sester“, protože má 7 hlavních proudů. Vodopád je vysoký 300m. Na protější straně fjordu se nachází další vodopád, vysoký 200 m a pojmenovaný „Ženich“. Někdy se mu také říká „Nápadník“ nebo „Frajer“. Povídá se o něm, že se po tisíciletí dvořil „Sedmi sestrám“ postupně jedné po druhé, ale u žádné neuspěl. To je také důvodem, proč se dal podle lidového výkladu na pití – v jednom místě se vodopád dělí na dva proudy a obtéká místo, které tvarem připomíná láhev. Pak po pravé straně následuje další vodopád, zvaný „Nevěstin závoj“. Ten bývá v červenci většinou téměř vyschlý. Po levé straně, ve výšce asi 450 m, je k vidění farma Bulberk. Stezka od fjordu k farmě je velice příkrá a má 48 zatáček. Paní domu touto cestou prý musela nosit všech svých 10 dětí, takže tady skutečně neměla lehký život. Když bylo špatné počasí, obyvatelé často museli přečkat noc na člunu a pak se teprve vrátit do své farmy. Tato farma byla opuštěna v roce 1946, později v 90. letech 20. stol. byla restaurována spolkem „Přátelé fjordu“. Po další plavbě je k vidění zářez ve skále, který byl nazván „Čertova rýha“. Dle místní legendy se tam schovává čert před slunečními paprsky. Pak po pravé straně následuje další farma, opuštěná v roce 1961 a po letech znovu renovovaná skupinou příbuzných, kteří zde přes léto dokonce hospodaří. Údajně se na údržbě farmy podílí 5 sourozenců. Po uplutí 16 km se loď okružní plavby dostanete k ústí fjordu, které je vzdálené zhruba 80km od volného moře. Poté se otočí a jede zpět. Poznávací zájezdy do Norska pořádá hodně cestovních kanceláří, stačí si jen vybrat.
